Rozloha: 496 km2
Počet obyvatel: 1 400 000
Krajské město: Praha
Praha má v ČR speciální statut – je současně městem i krajem. Jako hlavní město republiky soustřeďuje většinu vrcholných státních institucí (parlament, ministerstva atd.), sídlo zde má řada firem s celostátní i nadnárodní působnosti, je centrem obchodu, vzdělání a vědy i kultury. Přes tisíc let trvající stavební a urbanistický vývoj města jí dává punc jednoho z nejkrásnějších míst světa, ročně ji navštíví na osm milionů turistů, z toho drtivá většina ze zahraničí. Vedle množství divadel, koncertních síní, galerií a stavebních památek všech architektonických slohů je lákají i četné stylové hospůdky a kavárny v celém historickém centru města, podobně jako v Paříži, Londýně a dalších světových metropolích.
Více informací o Praze
https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha
Rozloha: 11 000 km2
Počet obyvatel: 1 400 000
Krajské město: Praha
Středočeský kraj vytváří prstenec kolem hlavního města Prahy, které je rovněž jeho krajským městem a sídlem dalších krajských institucí SčK. Je zdrojem jak významné zemědělské produkce zejména v úrodném Polabí, tak tradičního průmyslu (například těžký průmysl v Kladně, největší tuzemská automobilka Škoda v Mladé Boleslavi atd.). Turisty přitahují zejména slavné hrady (Karlštejn, Křivoklát, Český Šternberk ad.), historická města (Kutná hora na seznamu UNESCO, Kolín, Mělník ad.), ale i přírodní lokality zejména kolem řek Vltava, Labe, Berounka či Sázava.
Rozloha: 10 000 km2
Počet obyvatel: 640 000
Krajské město: České Budějovice
Jihočeský kraj při hranicích s Rakouskem a Německem s úrodnou půdou a příhodným klimatem má především zemědělský charakter, světově proslulý je zejména rybníkářstvím, významné je také lesnictví. Tato odvětví mají v kraji zastoupený i zpracovatelský průmysl včetně textilních továren a strojírenství. Velký význam má pro Jihočeský kraj cestovní ruch – vyhledávány jsou jak cíle stavební (města Český Krumlov, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Tábor, …, hrady a zámky Rožmberk, Orlík, Hluboká, Červená Lhota ... ) i přírodní (Lipenská přehrada, Šumava, třeboňské rybníky ad.).
Rozloha: 7 600 km2
Počet obyvatel: 580 000
Krajské město: Plzeň
Plzeňský kraj na jihozápadě České republiky charakterizuje výrazný kontrast mezi krajským městem Plzeň (170 tisíc obyvatel, 4. největší město ČR) a spíše jen menšími městy a vesnicemi ve zbytku kraje. Samotná Plzeň na soutoku čtyř řek patřila od svého založení ve 13. století k významným obchodním centrům, v 19. století se stala jedním z hlavních průmyslových center republiky a v celém světě je známa především svým pivem. Turisty láká především západní část Šumavy a další pohraniční pohoří kraje, na jeho území se vedle Národního parku Šumava nachází přes sto padesát maloplošných chráněných území. Milovníky historie pak lákají hrady a zámky Rabí, Velhartice, Horšovský Týn a barokoní kláštery v Plasích a Kladrubech. Specifickým regionem Plzeňského kraje je Chodsko s řadou kutlurních tradic, mj. dudáckou muzikou.
Rozloha: 78 867 km2
Počet obyvatel: 11 386 824
Der Star des Teams: Praha
Česká republika je pro svoji polohu označována jako „srdce“ Evropy. Na západě hraničí s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem.
Česká republika má rozlohu 78 867 km2 – je o něco menší než Rakousko, je 4x menší než Německo nebo Polsko a 1,5x větší než Slovensko. Je tvořena historickými částmi Čech, Moravy a částí Slezska. Hlavním městem je Praha.
Rozloha: 3 300 km2
Počet obyvatel: 290 000
Krajské město: Karlovy Vary
Karlovarský kraj leží v západním výběžku ČR a proslulý je především lázeňstvím (Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně), jeho nabídka v oblasti cestovního ruchu se ale stále rozvíjí propracovanou prezentací dalších atraktivních míst jako jsou historické památky, ale i speciálně budovaná sportovní a rekreační centra. Nabízí rovněž unikátní přírodní lokality (Slavkovský les, rozsáhlá rašeliniště SOOS, Doupovské hory). Zejména pohraniční Krušného hory přitahují lyžaře, v kraji přibývá cyklostezek, je zde několik golfových hřišť a jezdeckých areálů. Historiemilovní turisté míří nejčastěji na Chebský hrad, hrad Loket a zejména do zámku v Bečově nad Teplou se vzácným středověkým relikviářem sv. Maura.
Rozloha: 5 300 km2
Počet obyvatel: 800 000
Krajské město: Ústí nad Labem
Ústecký kraj na severozápadě ČR už dávno ztratil punc regionu s nejhorším životním prostředím z období vlády komunistů, kdy regionu dominoval štiplavý sirný kouř z elektráren a chemiček a znečištěné řeky. Kraj dnes naopak přitahuje návštěvníky svými bohatými přírodními lokalitami v Krušných horách, Českém středohoří, Česko-saském Švýcarsku a údolí Labe s řadou historických památek, hradů a zámků. K charakteristickým zemědělským produktům patří světoznámý žatecký chmel a ovocnářská produkce.
Rozloha: 3 100 km2
Počet obyvatel: 440 000
Krajské město: Liberec
Liberecký kraj je nejmenším krajem ČR. Leží na severu republiky a je nejlesnatějším regionem republiky. Známý je především svými lyžařskými centry a terény pro sjezd, skoky na lyžích i běžky, počínaje horou Ještěd nedaleko krajského města Liberec (se známou siluetou hotelu-televizního vysílače), přes Harrachov, Rokytnici nad Jizerou a Jílemnici v západní části pohoří Krkonoše až po rozsáhlý areál běžeckých stop Jizerská magistrála v Jizerských horách. V létě pak bývá největším magnetem Máchovou jezero (ve skutečnosti jde o umělou vodní plochu – největší rybník v ČR mimo jižní Čechy) s řadou vodních atrakcí a sítí cyklostezek v okolí. Nabídku doplňuje celkem 15 měst s městskými památkovými zónami i hrady a zámky (Bezděz, Sychrov, Zákupy ad.).
Rozloha: 4 800 km2
Počet obyvatel: 550 000
Krajské město: Hradec Králové
Královéhradecký kraj na severovýchodu Čech nabízí jak vysoké hory (zejména východní část Krkonoš s nejvyšší horou ČR – Sněžkou) a turisticky i horolezecky zajímavé terény (Adršpašské a Teplické skály, Broumovské stěny, okolí řek Labe a Orlice) i řadu historických památek (Častolovice, Hrádek u Nechanic, Kuks, Opočno, Ratibořice s Babiččiným údolím ad.). Krajské město Hradec Králové, jehož věhlas založila už královna Eliška Rejčka (po ní nese Hradec svůj přídomek), představuje vzácnou symbiózu historické a moderní architektury. Dvůr Králové znají všechni milovníci exotické přírody – od 60. let minulého století se v rámci místní ZOO postupně rozvíjelo první středoevropské safari.
Rozloha: 4 500 km2
Počet obyvatel: 515 000
Krajské město: Pardubice
Součástí Pardubického kraje na pomezí Čech a Moravy je sice úrodné Polabí, současně ale soustřeďuje řadu průmyslových podniků různých odvětví, má významný podíl na exportu ČR (na třetím místě ze všech krajů). Kraj je proslulý chovem koní (hřebčince v Kladrubech a Slatiňanech, Velká Pardubická), krajské město Pardubice pak tradičním perníkem. Návštěvníci tu najdou rovněž zámek s historickým opevněním a velké renesanční náměstí, dalšími památkami kraje jsou například hrady a zámky Litice, Svojanov, Litomyšl. Zejména okolí Labe i další nížinné časti kraje jsou protkány četnými cyklostezkami, řeky nabízejí vodákům trasy různé obtížnosti.
Rozloha: 6 800 km2
Počet obyvatel: 505 000
Krajské město: Jihlava
Kraj Vysočina leží uprostřed republiky na pomezí Čech a Moravy, pojmenován je podle pahorkatiny Českomoravská vrchovina (Vysočina), která tvoří značnou část jeho území a formuje i jeho osídlení (většinou malé vesnice). Ve značné míře je zachována původní, nebo jen lehce člověkem přetvořená příroda (rozsáhlé lesy a pastviny, četné rybníky) s řadou historických památek gotiky, renesance a baroka i tradičního lidového stavitelství. Turisty láká nejen trojice památek UNESCO (Telč, Třebíč, Zelená hora), ale také další místa (hrady Roštejn, Lipnice zámky Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou, Památník Bible Kralické ad.). Nejvyšší část Vysočiny (kolem Nového Města na Moravě) je magnetem pro běžkaře a místem tradičních mezinárodních závodů.
Rozloha: 7 100 km2
Počet obyvatel: 1 200 000
Krajské město: Brno
Jihomoravský kraj nese nejčastěji přídomek „kraj vína“, obyvatelům i turistům toho však nabízí mnohem víc. Krajské město Brno (druhé největší v republice) je významným centrem průmyslu a moderních technologií, vzdělanosti a kultury. Převážně zemědělský ráz dalších území kraje ovlivňuje vzhled krajiny, k výletům lákají i četné přírodní (Moravský kras s propastí Macocha a několika jeskynními systémy, Národní park Podyjí, Brněnská a Vranovská přehrada) i historické (Lednicko-valtický areál, hrady Pernštejn, Boskovice, zámky Mikulov, Vranov ad.). Cizinci zajímající se o vojenskou historii nejčastěji navštěvují Slavkov a okolí, dějiště legendární bitvy tří císařů z roku 1805, milovníky lidových tradic osloví pestrá škála folklórního umění a tradičních řemesel.
Rozloha: 5 300 km2
Počet obyvatel: 623 000
Krajské město: Olomouc
Olomoucký kraj leží v centrální části Moravy kolem stejnojmenné řeky, nabízí jak rozsáhlé úrodné nížiny Hané s četnými dodnes živými folklórními tradicemi a hustou sítí cyklostezek, tak pohoří Jeseníky s řadou atraktivních přírodních scenérií i lyžařských terénů. Krajské město Olomouc patří k nejstarším a nejmalebnějším městům ČR, jako sídlo moravských arcibiskupů se pyšní řadou monumentálních sakrálních staveb. Dalšími cíli pro milovníky historie jsou hrady Bouzov a Šternberk, zámky Čechy pod Kosířem nebo Velké Losiny, ke koupání a vodním sportům lákají řeky, rybníky i přehrada Plumlov.
Rozloha: 5 500 km2
Počet obyvatel: 1 180 000
Krajské město: Ostrava
Moravskoslezský kraj byl v minulosti zejména synonymem hornictví a hutnictví, v současnosti mu ale patří i řada dalších atributů. Obyvatelům i návštěvníkům nabízí velmi členitý reliéf od pohoří Hrubého Jeseníku s nejvyšším Moravskou horou Pradědem či Moravskoslezských Beskyd až po bohatě osídlené nížiny kolem historické Opavy a krajského města Ostravy (třetí největší město ČR), v kraji jsou tři velké chráněné přírodní lokality. Vedle tradičních historických památek (hrady Sovinec či Hukvaldy, zámky v Hradci nad Moravicí, Kravařích aj.) nabízí kraj pestrou paletu industriálních a technických zajímavostí (muzeum automobilů Tatra v Kopřivnici, Hornické muzeum v Ostravě, revitalizovaný průmyslový areál v Dolních Vítkovicích ad.)
Rozloha: 4 000 km2
Počet obyvatel: 575 000
Krajské město: Zlín
Zlínský kraj na samém východě České republiky má velmi různorodou krajinu i historickou tradici. Obilné lány a vinice se střídají s pohořími Chřibů, Bilých Karpat, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd s mnohasetletou tradicí pastevectví a zpracování dřeva. Ke kraji patří dvě hlavní folklórní oblasti republiky – Slovácko a Valašsko, dále lázeňství (především Luhačovice s unikátní architekturou D. Jurkoviče). Vedle pestrých přírodních krás (k lákadlům patří vodní turistika na Baťově kanále) nabízí kraj i četné památky historické (hrady a zámky Buchlov, Buchlovice, Chropyně, Lukov, Kroměříž, památník Velké Moravy ve Starém města a Archeoskansen v Modré), sakrální (poutní místo Velehrad s cyrilometodějskou tradicí) i lidové (valašský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm). Moderní historii regionu reprezentuje především krajské město Zlín spojované dodnes především s uceleným podnikatelským prvorepublikovým projektem firmy Baťa včetně typické architektury.
Česká
republika
Česká republika vznikla 1. 1. 1993 rozdělením Československa na Českou A Slovenskou republiku. Společný stát existoval od roku 1918, tedy od rozpadu Rakouska-Uherska. Hlavním městem je PRAHA, která je současně největším městem České republiky. Českou státní hymnou se stala píseň Kde domov můj? resp. její první sloka. V 19. století ji složil František Škroup pro divadelní hru Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka“.
Důležitým neoficiálním symbolem českého státu jsou korunovační klenoty – královská koruna, žezlo a jablko. Nacházejí se na Pražském hradě. První prezidentem Československé republiky se v roce 1918 stal Tomáš Garrique Masaryk. První prezidentem České republiky se v roce 1993 stal Václav Havel.
Členský
stát EU
Do Evropské unie vstoupila Česká republika dne 1. května 2004.
Šlo o dosud největší rozšíření Evropské unie, kdy k ní přistoupily též Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
Obyvatelstvo - zdravotní péče - vzdělávání
Podle výsledků Sčítání 2021 žilo v Česku 10 524 167 obyvatel, oproti předchozímu sčítání v roce 2011 o 87,6 tis. více.
Průměrný věk byl 42,7 let a mezi sečtenými bylo 50,7 % žen a 49,3 % mužů. Obyvatelé s cizím státním občanstvím se podíleli na celkové populaci Česka 4,7 % a k české, moravské nebo slezské národnosti se hlásilo více než 6,4 mil. osob. Počet vysokoškolsky vzdělaných přesáhl 1,5 mil. Příslušnost k církvi či náboženské společnosti deklarovalo necelých 1,4 mil. obyvatel, naopak odpověď bez náboženské víry zvolilo více než 5 mil. obyvatel.
Systém zdravotní péče tvoří pojištěnec (příjemce zdravotní péče), poskytovatel zdravotních služeb (zprostředkovatel zdravotní péče) a zdravotní pojišťovna (plátce zdravotní péče). V rámci zdravotního pojištění má pojištěnec právo si vybrat jednu ze sedmi zdravotních pojišťoven. Změnu zdravotní pojišťovny je možné provést jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Zdravotní pojištění je povinné.
Vzdělávání v Česku je rozděleno do primárního (základní škola), sekundárního (základní a střední škola) a terciárního (vyšší odborná škola, vysoká škola). Primární vzdělávání je začátek povinné školní docházky. Děti nastupují do základní školy mezi 5. a 7. rokem. Předstupněm primárního vzdělávání je předškolní vzdělávání (jesle, mateřská škola), po něm následuje sekundární vzdělávání.
Sekundární vzdělávání je druhá část formálního vzdělávání, která je podle mezinárodní klasifikace ISCED rozdělena na 2. a 3. stupeň (nižší sekundární a vyšší sekundární vzdělávání). V České republice je nižší stupeň sekundárního vzdělávání realizován 2. stupněm základní školy a vyšší stupeň sekundárního vzdělávání je realizován na střední škole (tj. pro žáky ve věku 11. až 19. let).
Sekundární vzdělávání je druhá část formálního vzdělávání, která je podle mezinárodní klasifikace ISCED rozdělena na 2. a 3. stupeň (nižší sekundární a vyšší sekundární vzdělávání). V České republice je nižší stupeň sekundárního vzdělávání realizován 2. stupněm základní školy a vyšší stupeň sekundárního vzdělávání je realizován na střední škole (tj. pro žáky ve věku 11. až 19. let).
Terciární vzdělávání je třetí a nejvyšší stupeň formálního vzdělávání. Zahrnuje akademické, odborné i profesní vzdělávání. V České republice se dělí terciární vzdělávání na vyšší odborné vzdělávání a vysokoškolské vzdělávání. V České republice je 26 veřejných vysokých škol.
Politický
systém
Česká republika je parlamentní demokracií. Jejím základním zákonem je Ústava ČR, která spolu s Listinou základních práv a svobod a některými dalšími zákony tvoří tzv. ústavní řád České republiky. Ústava ve své současné podobě platí od 1. ledna 1993, tedy od vzniku samostatného českého státu, který vznikl rozdělením Československa.
Politický systém České republiky je charakterizován rozdělením politické moci a jejím institucionálním zakotvením ve státě. Česká republika je unitární stát, zastupitelská demokracie a parlamentní republika s vícestranickým systémem. Výkonná moc je delegována na prezidenta a vládu, v jejímž čele stojí premiér. Zákonodárnou moc tvoří parlament a soudní moc realizuje čtyřčlánková soudní soustava a Ústavní soud.
Parlament ČR tvoří dvě komory: Poslanecká sněmovna a Senát. Poslanecká sněmovna je složena z 200 poslanců, kteří jsou voleni na období 4 let. Poslancem může být zvolen pouze občan ČR starší 21 let. Senát je složen z 81 senátorů, jejich funkční období je 6 let (každé dva roky se volí třetina senátorů). Senátorem může být zvolen občan ČR, který dosáhl věku 40 let.
Obce a kraje spravují volená zastupitelstva. V čele krajů stojí hejtmani, v čele statutárních měst primátoři a v čele ostatních měst i malých obcí pak starostové. Zvláštní postavení má Praha, která je zároveň kraj, statutární město a hlavní město.
Jak fungují
volby
Češi chodí k volbám každý rok. Volební účast při volbách do poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta je obvykle vyšší než 60 %.
Volby v Česku jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti hlasů. Přímo se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev (1x za 4 roky), do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí a obvodů ve městech, kde městské části nebo obvody existují), do Senátu a do Poslanecké sněmovny. Od roku 2013 je volen přímo (1x za 5 let). Poslední prezidentské volby byly v lednu 2023. Volit mohou občané starší 18 let.
Rozdělení
do krajů
Česká republika je rozdělena na 14 krajů. Hlavní město Praha je samostatným krajem. Každý kraj má krajské město, ve vedení kraje stojí hejtman. V každém krajském městě najdeme veřejnou vysokou školu či univerzitu. Nejvíce veřejných vysokých škol je v Praze (celkem 8, největší je Univerzita Karlova) a v Brně (celkem 5, největší je Masarykova univerzita).