Počátky české státnosti sahají do 9. století, od 16. století bylo toto území součástí habsburského soustátí a postupně ztrácelo svoji svrchovanost. Na Nový rok ve 13:00 měl vždy projev prezident republiky. Bylo to tak už před revolucí v roce 1989 i po ní. Památný je projev Václava Havla z 1. ledna 1990, který se zásadně lišil od projevů jeho socialistických předchůdců. V jeho úvodu pronesl tato slova: „Naše země nevzkvétá“. Tradici novoročních projevů změnil prezident Miloš Zeman, který přesunul svůj projev na 25. prosince, inspiraci našel u britské královny.

Na ulicích můžete potkat masky tří králů (Kašpara, Melichara a Baltazara), Každoročně se koná tzv. Tříkrálová sbírka, při které mohou lidé přispívat na charitu. Po ulicích chodí skauti s pokladničkami. Lidová pranostika Na Tři krále o krok dále – znamená, že postupně přibývá světla, den se o něco prodlužuje. Na Tři krále rovně začíná masopustní období.

Pokud datum připadne na sobotu či neděli, dostanou žáci a studenti vysvědčení už v pátek, Bývá také připojen 1 den pololetních prázdnin. Školní vysvědčení na základní a střední škole je vždy jedno pro celý rok, ve formuláři jsou dva sloupce pro známky za první a druhé pololetí. Vysvědčení v pololetí děti ukážou doma rodičům a pak jej zase odevzdají učitelům, definitivně jej dostanou až na konci školního roku.

Kolem životopisu tohoto světce panují nejasnosti, existují dvě legendy, nejspíše se v nich prolínají životy dvou stejnojmenných světců. V obou verzích legendy byl sv. Valentin původem urozený Říman. Podle jedné byl roku 203 zvolen biskupem v Terni.

Sv. Valentin z Terni zemřel mučednickou smrtí 14. února 269 (nebo 270, nebo 273) na příkaz římského císaře Claudia II., nebo římských senátorů. Podle jedné legendy poté, co přes zákaz oddával snoubence podle křesťanského ritu. To bylo v Římě nepřípustné. Podle druhé legendy to měl léčitelské schopnosti. To by nevadilo, pokud by se jeho vyléčení pacienti nenechali na důkaz oddanosti pokřtít.

Rodiče si obvykle berou dovolenou a jednou s dětmi například lyžovat do hor. Děti také mohou navštěvovat tzv. příměstské tábory, které připravují především tzv. střediska volného času (tato zařízení v průběhu celého školního roku i o prázdninách pořádají různé zájmové kroužky – sportovní, umělecké, rukodělné apod.).

Tento svátek u nás slaví hlavně starší generace, do roku 1989 byly velké oslavy pořádány na pracovištích, kde pracovaly převážně ženy. Svátek byl využíván pro socialistickou propagandu, proto k němu má část veřejnosti v ČR negativní postoj. Ženy však ani dnes nejsou ochuzeny o příležitost přijímat květiny, „květinovými“ svátky je Svatý Valentýn 14. února a Svátek matek připadající na druhou sobotu v květnu.

(By See Red Women’s Workshop - Vogue, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74091815)

Masopust (lidově ostatky, fašank, či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc, a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust je spojen hlavně na vesnicích s průvodem masek. (Masopust = bez masa).

Do roku 1991 patřila ČSSR k zemím tzv. Varšavské smlouvy, což byl vojenský blok socialistických zemí, v uvedeném roce tento pakt zanikl. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu Armády České republiky pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE. Jde o účast na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích

Sám poznal hrůzy třicetileté války a byl přesvědčen, že mírového soužití národů lze dosáhnout právě vzděláním, především jazykovým – jeho originální výukové metody a jazykové učebnice si získaly už za jeho života značnou oblibu i u korunovaných hlav. V den jeho narození ((1592) se v ČR a SR slaví Den učitelů. 


Jan Ámos Komenský, významný humanistický učenec působil v řadě evropských zemí,  je nazýván učitelem národů. 

Kvůli úsporám energie byl u nás poprvé zaveden krátkodobě během první a druhé světové války, od roku 1979 pravidelně dodnes. Energetické úspory jsou už dnes sporné, značná část veřejnosti na něm ale trvá kvůli tomu, že je v létě déle světlo. Jiní naopak poukazují na negativní zdravotní dopady u citlivějších jedinců.

Univerzita byla od té doby pro obyvatele významným symbolem nejen vzdělanosti, ale i národní hrdosti. O její zřízení v Praze usiloval už na přelomu 13. a 14. století předposlední král z domácí dynastie Přemyslovců Václav II., úspěchu však dosáhl až jeho vnuk Karel IV., jeden z nejvýznamnějších panovníků naší historie (byl i římským králem a později císařem). Jemu samotnému se dostalo nezvykle rozsáhlého vzdělání (vynikající soukromí učitelé na pařížském královském dvoře, kde vyrůstal, po nějaký čas navštěvoval i Sorbonu) , a proto považoval zřízení vysokého učení v českých zemích za velmi důležité. Podařilo se mu to i díky tomu, že papežem (který musel tehdy vznik univerzity schválit) byl tehdy právě jeden z jeho dřívějších učitelů (papež Klement VI.). Od svého vzniku poskytovala pražská univerzita vzdělání studentům z řady zemí, v současnosti zde studuje přibližně šestina všech vysokoškoláků v ČR.

Jsou to nejvýznamnější křesťanské svátky upomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do některých církevních i lidových tradic se volné promítají i staré pohanské zvyky spojené s příchodem jara. Velikonoční neděle může být v rozmezí od 22. 3. do 25. 4. Čtyři po sobě jdoucí volné dny využíváme nejen k návštěvě kostela, ale také k rodinným setkáním a výletům. Na Velikonoce pečeme velikonočního beránka a mazance (tradiční velikonoční pečivo), na pondělí barvíme vajíčka, abychom měli něco pro ty, kteří chodí v pondělí na pomlázku. Jde o zvláštní druh koledy, kdy chlapci a dospělí muži navštěvují známé ženy a dívky, aby jim vyšleháním vrbovým proutkem zajistili zdraví a svěžest po celý následující rok. Cizinci neznalí významu této tradice ji často z nepochopení označují za týrání žen.

V socialistických zemích byla ochrana životního prostředí dlouhodobě bagatelizována, varování odborníků před zjevnými riziky (zvýšená nemocnost a úmrtnost zejména v severních Čechách a na severní Moravě) byla považována za ideologickou diverzi. Po roce 1989 se situace začala postupně lepšit, některé postoje a akce radikálnějších ekologických aktivistů (zejména při plánování nových dopravních staveb) vnímá společnost rozporuplně.  

Svátek práce (u nás slaven poprvé v roce 1890 v Praze) byl během éry socialismu zprofanován, účast v masových prvomájových průvodech byla většinou „dobrovolně povinná“, hesla na transparentech vyjadřovala oddanost myšlenkám komunismu. Proto po roce 1989 zájem o tyto oslavy silně ochabl, namísto státem organizovaných akcí si tento den připomínají jednotlivé politické strany a společenské organizace, někdy i zábavnou a neotřelou formou, pochody městy (obvykle jen Praha nebo Brno) pořádají spíše radikální hnutí.

Vlna masového odporu proti německé nadvládě začala u nás už 1. května v Přerově a postupně se přidalo mnoho desítek dalších míst na dosud neosvobozeném území Československa. Někde proběhlo převzetí moci relativně v klidu, nebo se alespoň podařilo zabránit plánované destrukci či odvození potravin a dalších zásob, jinde naopak došlo ke krvavé odplatě. 5. května začalo povstání v Praze (a pod jeho vlivem i na dalších místech), velikou roli tehdy sehrálo vysílání pražského rozhlasu. Osvobození Prahy se stalo předmětem sporu mezi SSSR a západními spojenci, kteří nesměli povstalcům přijít na pomoc, přestože byli připraveni jen několik desítek kilometrů daleko. Jednotky Rudé armády vyslané od Berlína nakonec dorazily do hlavního města republiky 9. května ráno, kdy už většina německých jednotek město opustila, aby se nechala zajmout Američany.

Oficiální konec největšího válečného konfliktu v Evropě je dodnes významným mezníkem světových dějin. Přestože se krátce po porážce nacismu postavili dosavadní spojenci na téměř půlstoletí proti sobě ve studené válce, dlouhá desetiletí míru otevřela prostor k materiálnímu i duchovnímu rozvoji populace téměř v celém světě.

Úcta k matkám a mateřství provází lidstvo od nejstarších dob, oficiální podobu získal už v antickém Řecku a Římě. U nás se tento den začal slavit v roce 1923 především zásluhou dcery prezidenta T. G. Masaryka Alice, po druhé světové válce byl upřednostněn Mezinárodní žen. Po roce 1989 se opět začal veřejně připomínat, oslava má ale spíš soukromý charakter (děti dávají svým maminkám květiny a drobné dárky, často vlastnoručně vyrobené).

Přestože její obyvatelé neměli s činem čs. parašutistů vlastně nic společného a výběr obce byl de facto omylem, byli všichni muži na místě zastřeleni, ženy a část dětí odvlečeny do koncentračních táborů, některé děti byly předány do německých rodin.

Vesnice byla slovy nacistické propagandy „srovnána se zemí a její jméno vymazáno.“ Tento barbarský čin vzbudil velkou míru solidarity po celém světě mezi všemi vrstvami obyvatel.

Křestní jméno Lidice nese dodnes po celém světě mnoho set lidí a některé obce, včetně jedné ze čtvrtí hlavního města Mexika

Úkryt parašutistů v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v centru Prahy nacisté objevili díky zradě a časně ráno 18. června 1942 jej obklíčilo na 800 ozbrojených mužů. Sedm obránců vzdorovalo mnohonásobné přesile několik hodin, do rukou gestapa se živí nedostali. Tehdejší biskup České pravoslavné církve Gorazd (později svatořečen) a stovky dalších osob byli za pomoc  parašutistům popraveni. 

Pražský chrám svatého Cyrila a Metoděje byl postaven už v 18. století jako římskokatolický a krátce po svém vysvěcení byl zrušen, od roku 1933 slouží České pravoslavné církvi.  

Symbolem utrpení až statisíců většinou zcela nevinných lidí se stala poprava významné osobnosti politického a společenského života, poslankyně za Českou stranu národně sociální Milady Horákové. Nejrozsáhlejší politický proces v Československu (celkem souzeno přes půl tisícovky osob) skončil vynesením čtyř nezákonných rozsudků smrti (šlo tedy o justiční vraždy), které byly vykonány 18. června 1950 oběšením.  Milada Horáková byla jedinou ženou popravenou v poválečném Československu z politických důvodů.

O milost pro Miladu Horákovou spolu s mnoha dalšími osobnostmi po celém světě marně usilovali i Albert Einstein nebo vdova po prezidentu Rooseveltovi. 

Žáci základních a středních škol dostávají nejpozději v tento den vysvědčení a začínají jim hlavní/letní prázdniny. Na rozdíl od lednu už jim vysvědčení za obě pololetí zůstane trvale, školy mají samozřejmě jejich známky evidovány. Mnohé rodiny hned v den vysvědčení vyrážejí na dovolenou (zejména do zahraničí), projeví se to i ve zvýšeném provozu na silnicích, zejména pokud se vysvědčení předává v pátek.

Oba soluňští (podle místa jejich původu) bratři prosadili staroslověnštinu jako liturgický jazyk (jako třetí řeč ji vedle latiny  a řečtiny nakonec uznal i tehdejší papež), Konstantin pro ni vytvořil nové písmo, první písmo Slovanů, které se stalo základem azbuky. Existence Velké Moravy a její kultury patří k základům české státnosti. 

Víte, že oba tito svatí jsou i spolupatrony Evropy a říká se jim apoštolové Slovanů? 

Stal se významným symbolem následného husitského hnutí, českých nekatolických křesťanů v období protireformace i národně osvobozeneckých snah, zejména při a po vzniku samostatného státu v roce 1918. Její vrcholní představitelé jej označili za kacíře a na kostnickém koncilu, kam se vydal své učení dobrovolně obhájit, byl odsouzen a světskou mocí upálen na hranici, byť do poslední chvíle měl možnost své učení odvolat. 
 


Jan Hus významně reformoval český pravopis, když namísto spřežek zavedl předchůdce dnešních háčků a čárek? 

Veškeré naděje skončily nocí z 20. na 21. srpna, kdy Československa v rozporu s mezinárodním právem vtrhlo na příklad Moskvy pět armád Varšavské smlouvy s asi půl milionem vojáků a těžkou technikou. Při invazi zahynulo téměř 150 našich občanů, vedení státu bylo postupně nahrazeno lidmi ochotnými plnit příkazy Moskvy a sovětská vojska zůstala na našem území až do roku 1991. 

Nelegální a násilně rozehnaná připomínka 20. a 21. výročí okupace patřila mezi stále jasnější signály konce komunistického režimu v tehdejším Československu.

Sv. Václav (třetí historicky doložený český kníže z rodu Přemyslovců) je spojován především s šířením křesťanství) je hlavním patronem českých zemí a symbolem české státnosti. Přes porážku saským králem dokázal v 10. století zachovat suverenitu českého státu, založil rotundu sv. Víta (dnes svatovítský chrám v Praze), hlavní kostel knížectví. Podle legendy byl zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září (zřejmě roku 935). Jméno Václav patřilo v Čechách a na Moravě vždy k velmi oblíbeným, nesli je i čtyři čeští králové, sv. Václavu je zasvěceno nejvíce kostelů Katolická církev připomíná jeho mučednickou smrt po staletí slavnostní poutí ve Staré Boleslavi, od roku 2003 nese název Národní svatováclavská pouť.

Několikasetleté snahy o znovuzískání národní i státní svrchovanosti vyvrcholily v závěru první světové války. V jejím průběhu vedly politická a diplomatická jednání v zahraničí významné osobnosti (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik), další pak působili v domácím odboji (A. Švehla, A. Rašín, V. Šrobár), postupně až desetitisíce Čechů a Slováků bojovaly proti Rakousku-Uhersku a Německu v zahraničních armádách (čs. legie). 28. října 1918 se v Ženevě sešli zástupci domácího a zahraničního odboje, v Praze týž den jednal ustavený Národní výbor s rakouským místodržícím o převzetí moci. Večer vydal Národní výbor zákon o zřízení samostatného státu československého.

Při Památce zesnulých, lidově Dušičkách, se církev modlí za duše v očistci. Stejně jako řada dalších křesťanských svátků má původ v předkřesťanské tradici – v tomto případě jde o keltský svátek Samhain, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí, tuto tradici převzal Halloween. Podobný rituál spojený s dušemi zemřelých měli i staří Slované. I I v silně ateistickém Česku navštěvuje většina lidí v tuto dobu hroby svých blízkých (leckdy jde o jednou návštěvu v roce), které upravují a zdobí květinami nebo věnci a zapalují svíce. Zemřelé si lze připomenout i svící hořící doma.

17. listopad byl od roku 1941 Mezinárodním dnem studenstva – o dva roky dříve Němci v okupovaných českých zemích zavřeli kvůli pokojným protestům všechny vysoké školy a mnohé studenty odvlekli do koncentračních táborů. K 50. výročí této události uspořádali studenti v Praze velké pietní shromáždění s následným masovým pochodem do centra města. Nepovolený průvod nakonec zastavila policie a jeho účastníky, kteří se včas nerozešli, brutálně ztloukla – zraněno bylo přes 500 osob. K důvodu zásahu se dodnes objevují různé spekulace, v každém případě ovšem odstartoval velmi rychlý pád více než čtyřicetileté komunistické totalitní moci.

Svatý Mikuláš z Myry patří k významným osobnostem raného křesťanství a k jeho nejuctívanějším svatým. Proslul mimo jiné svojí štědrostí, proto je oslava jeho svátku spojena s rozdáváním dárků dětem (ale mikulášskou nadílku si někdy dávají i dospělí mezi sebou). Děje se tak v předvečer, tedy 5. prosince, kdy do rodin s dětmi přichází trojice Mikuláš, anděl a čert (v přestrojení buď někdo z rodiny nebo jde o „placenou službu“, kterou nabízejí buď cizí starší děti nebo přímo agentury). Mikuláši s anděly a čerty jsou vidět v ulicích a dopravních prostředcích, pořádají se i různé společenské „mikulášské“ akce, například soutěže o nejlepší masku a kostým). Svatý Mikuláš se stal rovněž inspirací pro vytvoření mytické postavy Santa Clause.

Pro většinu dětí nejkrásnější den v roce, pro jejich rodiče často vrcholící stres při předvánočním shánění dárků, úklidu, pečení a dohánění pracovních restů na konci roku. Vánoce jsou opět původně pohanský svátek (slavnost zimního slunovratu) a je s nimi spojena celá řada nejrůznějších, často kuriózních a krajově odlišných zvyků a pověr (krájení jablka, házení střevíce, pouštění lodiček z ořechových skořápek atd.). Obvykle se u bohatého štědrovečerního stolu schází celá rodina (k tradičním pokrmům patří zejména smažený kapr s bramborovým salátem, rybí polévka, ovoce a cukroví), po jídle se rozsvítí nazdobený vánoční stromek a rozbalují se dárky, které podle středoevropské tradice nosí Ježíšek. Pro křesťany (s výjimkou pravoslavných církví) začínají vánoční svátky právě až večerem a půlnoční bohoslužbou, kdy do kostelů přichází i řada ateistů (často je to jejich jediná návštěva kostela v roce).

Velké betlémy bývají instalovány v kostelích, někdy na náměstích jako součást vánočních trhů, malé betlémy bývají i v některých domácnostech (často se dědí po několik generací), novodobou tradicí jsou v některých místech „živé betlémy“. Lidé opět většinou tráví tento den se svými nejbližšími, ale už ne převážně v úzkém rodinném kruhu, ale navštěvují další příbuzné či známé. Nejznámější český betlém z Třebechovic pod Orebem (dnes národní kulturní památka) byl vystaven na Expu 67 v Montrealu a jen tam jej shlédlo osm milionů návštěvníků, přitom ještě několik let před tím mu hrozilo úplné zničení.

Svatý Štěpán se stal prvním křesťanským mučedníkem jen několik let po Kristově ukřižování. Byl jáhnem první křesťanské komunity v Jeruzalémě, jeho tvrzení, že Ježíš je roven Bohu, bylo nejvyšším židovským soudem označeno za rouhání a Štěpán byl ukamenován. Na jeho svátek v českých zemích děti chodily na koledu. Rovněž dospělí se vzájemně navštěvovali a obdarovávali.

Na rozdíl od spíše komorních oslav vánočních svátků v rodinném kruhu se lidé se starým rokem loučí naopak „kolektivně“ – na velkých večírcích, v restauracích se speciálním menu a programem, tanečních zábavách a diskotékách nebo přímo v ulicích měst a vesnic. Oslava začíná obvykle už začátkem večera a většinou je provází konzumace většího množství jídla i alkoholu. Po společném odpočítání posledních vteřin končícího roku následuje přípitek sektem, novoroční polibky a často ohňostroj. Od něj ale v posledních letech některá města včetně Prahy ustupují, zůstává však individuálně nakoupená a odpalovaná zábavní pyrotechnika, vytvářející světelnou a hlukovou kulisu i několik dní před a řadu hodin po přelomu roku.